Božena Němcová známá i neznámá (4)

Babička Boženy Němcové vznikala před 150 lety nejprve v Ječné, později ve Vyšehradské ulici. Noviny Prahy 2 připravily seriál článků, který přibližuje i méně známá fakta, týkající se této události.

Když začala na jaře roku 1855 vycházet sešitová vydání Babičky, bylo to pro mnohé literární kritiky nečekané zjevení. Za všechny F. M. Klácel: „Slyšíce, že proslulá skladatelkyně báchorek, jež po naší Moravě chodí z ruky do ruky, vydala Babičku, očekávali jsme, že ta babička bude pěkně vykládati zase nové pohádky…“ Nic takového. Babičkou Božena Němcová překročila svůj stín a místo souboru drobných prací předložila kritikům i nepočetné čtenářské obci konzistentní, formálně i obsahově moderní dílo, na hony se vymykající všemu, co nepříliš vyvinutá česká literatura dosud přinesla. Kde se to v Boženě Němcové najednou vzalo? Jak mohla žena s vychozenou dvoutřídkou v pohorské vesnici dosáhnout práce „tak vytříbené, s tendencí tak určitou a uvědomělou?“ Tyto otázky nepřestávají znepokojovat literární vědce dodnes.

„Babička není, jak se často soudí, panenským výtryskem naivního, nevzdělaného génia, které jen zprostředkovává vlastní zážitky z dětství. Božena Němcová měla na svou dobu obrovský rozhled. Přinejmenším od svého prvního pražského pobytu se pohybovala mezi intelektuály vysokého rozhledu a tvořivosti. Účastnila se jejich rozprav, četla, co napsali, co jí doporučovali. Přilnula ke skupině kolem perzekvovaného J. V. Friče a přes ni získala kontakt s moderní světovou literaturou,“ podotýká na dané téma prof. Jaroslava Janáčková, která se na Němcovou dlouhodobě specializuje. Nešlo jen o inspirativní prostředí. Ně­kteří z jejích vzdělaných přátel přímo vstupovali do procesu tvorby a pokoušeli se vnést spisovatelce do psaní určitý řád. O aktivitě profesora Hanuše píše ve své próze Z literárního soukromí Karolína Světlá: „Nepopustil, nepovolil jí, odstraniv autoritou svou, aspoň v hodinách, v kterých si Němcová umínila pracovati, veškeré zahálčivé navštěvovatele a přicházel každodenně a v každém povětří o pokrocích díla započatého se přesvědčit.“

Zásluhu pomocníků není nutné přeceňovat. Na druhou stranu, nebýt jejich energie, názorů, podnětů i finanční výpomoci v nouzi, nedosáhla by Babička patrně takových kvalit. A dost možná, nevznikla by vůbec.

němcová.jpg

Adam Pražák

 

 

 

Zveřejněno: 02.07.2005 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout