Fejeton: Kouzlo nechtěného

Lidová tvořivost a humor mají v mysli našeho lidu hluboké kořeny. Přesvědčila jsem se o tom jednoho rána, když jsem si na tabuli před masnou přečetla nápis: „Polosuchý turista jen za 25 Kč." Úvahy nad tím, jak vlastně takový turista vypadá, mi zpříjemnily několik dalších chvil. Měl by být zřejmě oděn do kostkované košile, vesty s četnými kapsami a pumpek barvy khaki. Svalnatá lýtka zdobí kostkované podkolenky a na nohou má pevnou, mírně obnošenou obuv. Na zádech batoh, na krku dalekohled a v mužné pěsti turistickou hůl. Tak by ovšem vypadal turista suchý. Jako polosuchého bych si ho dovedla představit ve chvíli, kdy ladným skokem překonává potůček, noha v okované pohorce náhle klouže po zrádném kameni a on se zmáčí až do pasu. Obráceně, tedy, že by měl nohy v suchu, zato hrudník a záda promočená, by to možná také šlo. Tomuto stavu by muselo předcházet velmi nedůstojné škobrtnutí o kořen stromu těsně před bystřinou. Ovšem představa tuláka přírodou, který je mokrý pouze z pravo či levoboku mě naprosto nadchla. Vidím jej napasovaného do skalní rozsedlinky, jednu polovičku těla se mu podařilo před hustým lijákem ukrýt, zatímco ta druhá je promáčená až na kůži. Tyto situace vypadají sice trochu komicky, ale uvědomme si, že náš nadšený obdivovatel přírody je v divočině sám a mohl se zranit či zaklínit se tak, že opuštění jeho skrýše může být provázeno menšími, ale i většími odřeninami. Ale nechme katastrofických představ. Úplně stačí, že je chudák polosuchý, možná, že lesem protahuje studený vítr, který v prvním případě ohrožuje jeho ledviny a v druhém mu hrozí zápal plic. Ve třetím obojí a navíc ho začne bolet v kříži. Lze tedy zodpovědně prohlásit, že jako favorit se mi jeví turista suchý, s polosuchým či, nedejbože, úplně mokrým turistou není asi moc veselo.
Je tu ale ještě další možnost. Totiž, že ono označení se nevztahuje na momentální stav. Může se přece docela dobře týkat turistovy povahy. Pokud by tedy byl vyloženě suchý, není oč stát. Suchar bez špetky smyslu pro humor dokáže otrávit člověku nejen turistickou túru, ale i celý život. Jako dobře stravitelný připadá v úvahu opravdu ten polosuchý. Také nevím, jak by se projevoval mokrý. Možná by byl trochu moc bodrý a to také není zrovna to pravé.
Poslední možností, jak pojednat tuto problematiku, je fyzická podoba. Suchého turistu bych si dovedla představit jako opáleného a větrem ošlehaného vysokého chlapíka, bez gramu tuku na vypracovaném těle, leč trochu moc šlachovitého. Mokrý ve mně vzbuzuje představu obtloustlého, trochu zadýchaného a hodně zpoceného človíčka, kterému ovšem nechybí vytrvalost. Takže když to shrnu, zřejmě opět vítězí onen polosuchý. Tedy je to dva ku jedné a tak se vlastně nelze divit, že je jako hit nabízen právě polosuchý turista. A nekupte to - zvlášť za ty peníze!

Eva Vlachová

Zveřejněno: 02.10.2002 – support@publix.cz
Vytisknout