Štulcovy sady opět rozkvetly

Štulcovy sady, které se rozkládají v severozápadním cípu vyšehradského areálu v těsném sousedství nového probošství, prošly během května a června rozsáhlou rekonstrukcí. „V parku znovu rozkvetly záhony trvalek i letniček, síť cest získala nový povrch a vydlážděné obvodové chodníky lemují živé ploty," přiblížila pracovnice správy kulturní památky Vyšehrad Drahomíra Kolmanová.
Zelené koberce prospívají díky nově vybudovanému závlahovému systému. Tři desítky vzrostlých, více než padesát let starých dřevin zůstanou zachovány. „O stromy pečujeme průběžně, nejstarší pocházejí z dvacátých let minulého století," upřesnila Kolmanová.
Dominantu Štulcových sadů tvoří socha sv. Václava, která až do roku 1879 stávala na Václavském náměstí, než ji vystřídalo monumentální sousoší J. V. Myslbeka. „Vzácný originál od J. J. Bendla můžete spatřit v lapidáriu na Výstavišti, místo ve Štulcových sadech s překrásným výhledem na Hrad zaujímá nyní kopie Jiřího Nováka," doplnila Kolmanová. Dělníci také znovu osadili schody, které v ose s budovou probošství vedou ze sadů na severní hradby areálu. Rekonstrukce půlhektarového parku ve tvaru nepravidelného pěti-
úhelníku přišla na dva miliony korun. Obnova další části ze třinácti hektarů parkových ploch areálu - prostoru královské a knížecí Akropole - přijde na řadu letos na podzim.
Koncem roku se Pražané i návštěvníci metropole potěší novým slavnostním osvětlením Vyšehradu, kde se psaly první kapitoly naší státnosti. Při noční jízdě po Nuselském mostě nebo z vltavského nábřeží bude dobře viditelný nejen Kostel sv. Petra a Pavla, ale i opravené hradby a objekt Libušiny lázně.
Počátky slovanského osídlení na bájném Vyšehradě sahají do první poloviny 10. století a až do roku 1140 zde vládly tři generace Přemyslovců, včetně prvního českého krále Vratislava I. Národní pohřebiště Slavín je místem uložení nejvýznamnějších dcer a synů českého národa.

Blanka Stehlíková

Zveřejněno: 02.10.2002 – support@publix.cz
Vytisknout