TANČÍCÍ DŮM

Dodnes není zcela jasné, zda spojenecký nálet na Prahu v únoru roku 1945, na samém sklonku války, byl omylem nebo nějak zapadal do válečných plánů. Přes poměrně značné škody, mrtvé a raněné, způsobil ve srovnání s rozbořenými německými městy ve tváři Prahy vlastně jen nepatrné šrámy. O to déle však trvalo jejich zacelení.Tančící_dům.jpg

Jedním ze zasažených objektů byl i novorenesanční dům z konce minulého století na nároží Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží. Je takřka neuvěřitelné, že na tak exponovaném místě zůstala po dalších 45 let volná proluka. Berme to jako jeden z příkladů, kdy neschopnost a ignorance komunistického režimu se nechtěně obrátila v pozitivum, neboť jen těžko si lze představit, že by tu vrámci socialistické výstaby mohlo vzniknout cokoli estetického a smysluplného.

Něco, co měl na mysli prezident Václav Havel, když po roce 1989 hovořil o kulturním a společenském centru s velkým knihkupectvím, antikvariátem, galerií a vyhlídkovou kavárnou s nezapomenutelným pohledem na proslulé paanorama Hradu. Nezasvěceným je třeba v tuto chvíli připomenout, že vztah Václava Havla právě k tomuto místu byl víc než blízký, vždyť bydlel v bezprostředním sousedství na Rašínově nábřeží, v domě, který v roce 1905 vystavěl jeho dědeček. Té osudné bombě z února 1945 unikl dům vlastně jen o několik metrů.

První pokusy o důstojné zaplnění daného místa proběhly už v roce 1990. Do zcela neformální, nikým nevyhlášené soutěže vstoupili tři architekti – Jan Línek, Vlado Milunič a Vít Máslo. Myšlenky na vybudování nového kulturního stánku se však brzy – v konfrontaci s potřebnými investicemi – ukázaly jako příliš romantické. Na konci roku 1991 zakoupila parcelu nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden s cílem komerčního využití. Měl zde vzniknout dům s kancelářemi a vyhlídkovou restaurací na střeše.

Z rozhodnutí nových vlastníků pak k Vlado Miluničovi, architektu narozenému v Chorvatsku, ale s pražskou atmosférou v krvi, přistoupil jako partner jeden z největších současných architektů – Američan Frank Gehry.

Úkol, který před nimi stál, nebyl jednoduchý, a tak konečné řešení se rodilo v několika etapách. Snad od samého počátku byla však v domě zakódována myšlenka muže a ženy – tančící dvojice – symbolizované slavným hollywoodským párem Ginger a Fred.

„Tančící dům“ na novoměstském nábřeží se rodil za trvalé pozornosti – a také kritiky – odborné i laické veřejnosti. V září 1994 byl slavnostně položen základní kámen, o rok později dosáhla stavba výše hlavní římsy. Dnes již dům slouží zamýšleným účelům a pražany je přijímán tak, jak se dalo očekávat. Mnozí jsou nadšení, jiní by v sousedství budov secesních či historizujících viděli raději něco zcela jiného, rozhodně méně avantgardního. Jedno je však jisté – po desetiletích získala Praha architekturu na světové úrovni, hodnou stejné pozornosti návštěvníků jako gotické katedrály či barokní paláce minulých časů.

Z knihy: Pavel Augusta -  Kniha o Praze 2
Praha, 2002

Tančící dům na mapě

Google Street View


Zvětšit mapu
Zveřejněno: 10.06.2010 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout