Z historie Novoměstské radnice


O Novoměstské radnici je první zmínka v roce 1377 – z této doby pochází její východní křídlo (situované do dnešní Vodičkovy ulice). Dodatečně bylo kolem roku 1411 přistavěno křídlo směřující do Karlova náměstí. Novoměstská radnice se 30. 7. 1419 stala dějištěm prvního ozbrojeného střetu mezi katolíky a vyznavači víry pod obojí, kterým začala husitská revoluce. Procesí, vedené kazatelem Janem Želivským a Janem Žižkou, se před radnicí zastavilo a dožadovalo propuštění svých stoupenců, kteří tu byli uvězněni. Když z radnice odpověděli kamením, vtrhl dav dovnitř a z oken vyhodil purkmistra, dva konšely a několik měšťanů. Jejich těla dopadla na sudlice a kopí husitů. Ti, kdo pád přežili, byli pak dobiti na zemi.
Přibližně v letech 1451 – 1456 byla vybudována nárožní věž, která je vysoká 42 metrů a vede na ni 221 schodů. Na radniční věži bývaly dříve nejen hodiny, ale také orloj. Nebyl však tak složitý, jako ten na Staroměstské radnici. Stroj orloje byl odstraněn pravděpodobně koncem 18. století. Po poslední, více než dvacetileté rekonstrukci, která skončila až roku 1995, se orloj na své původní místo již nevrátil.
Na rozdíl od orloje se na Novoměstskou radnici vrátil tzv. „Pražský loket“. Je to ocelová tyčka, měřící 57,27 cm, zazděná více než 2 metry nad chodníkem. Původně sem byla zasazena roku 1760, aby podle ní mohlo být kontrolováno správné měření sukna. V době trhů k této cejchované míře bývaly přistaveny schůdky a městský zřízenec za nepatrný poplatek provedl měření.
Lidové úsloví „Měří každému jiným loktem“ vzniklo právě tím, že kupci měli někdy, vzhledem ke své osobě, jinou míru pro prodej a jinou pro koupi.

Roman Grametbauer

Zveřejněno: 07.01.2002 – support@publix.cz
Vytisknout